DO VOLEB JDU S DOBRÝM TÝMEM LIDÍ

17.09.2020
Do krajských voleb jde Josef Bernard v koalici, která je složena ze čtyř politických subjektů. Jsou to Starostové a nezávislí (STAN), Zelení, PRO Plzeň a Idealisté. "Nejdůležitější je jít do politiky s dobrým týmem lidí, a to se nám povedlo. Rád říkám, že naše kandidátka je jak bonboniéra, nevíte, jaký bonbón byste si měli vybrat jako první," zdůrazňuje bývalý hejtman Bernard. Jednou z důležitých priorit této společné kandidátky je ochrana přírody. "Nechci se dožít okamžiku, kdy vodu budeme do vesnic dovážet cisternami," podotýká Bernard.
Proč jste se rozhodl jít do voleb právě se Starosty, Zelenými, hnutím PRO Plzeň a Idealisty? Není to příliš různorodá koalice?
Určitě ne, naopak. Máme tu výhodu, že lidi na kandidátku nám nepředepisovaly žádné stranické sekretariáty, ale vybírali jsme je podle zkušeností a podle toho, zda v životě něco dokázali. Všichni se shodujeme v našich prioritách a jsme i ideově spřízněni. Ve zkratce: Svoboda, demokracie, prosperita. Pevné ukotvení v EU a NATO s důrazem na ochranu přírody a moderní evropský sociální systém.


Říkáte, že tentokrát kandidujete za správný tým. Můžete představit alespoň pár lidí?
Pavel Čížek, dlouholetý starosta Spáleného Poříčí, sedlák, rovný chlap, který se celý život snaží zlepšovat věci ve prospěch občanů. Eva Volfová, dlouholetá ochránkyně přírody, skautka, naše hlavní expertka pro strategii v oblasti zadržování vody v krajině. Pavel Moulis, sedlák a zároveň akademik, náš odborník na oblast zemědělství. Václava Jandečková, historička, badatelka a spisovatelka, žena, která má co říci k vnímání naší historie a k tomu, jak ji máme vykládat zejména mladým lidem. V poslední době například iniciovala znovuotevření případu Jana Masaryka. Irena Vítovcová, ředitelka organizace ProCit, která se věnuje autistickým dětem, nebo Míša Opltová, známá a osvědčená starostka Kozolup. Ale víte co? Těch zajímavých je tolik, že je postupně budeme představovat v krátkých rozhovorech na sociálních sítích. Mrkněte na to.


Zdůrazňujete, aby lidé, se kterými spolupracujete, byli experty v nějakém oboru. Jak se vám povedlo tyto lidi přemluvit, aby kandidovali s vámi?
To je zajímavé. Víte, s mnoha z nich jsem mluvil už před lety. Často mi říkali, hele, tebe podporujeme, ale nesedí nám to, co vyvádíte v ČSSD. Až na to půjdeš jinak, zastav se a já ti pomůžu. Přidalo se k nám mnoho zajímavých osobností, nebo nás alespoň podporují. To mi dělá opravdu velkou radost.


Je známou věcí, že krajské volby voliče příliš nezajímají, skoro vždy je velice nízká volební účast. Co byste řekl lidem, abyste je přesvědčil, že mají přijít? Proč je krajská samospráva podle vás důležitá?
Podle mě je nejpodstatnější mít ve vedení kraje zkušené lidi. Uvedu jeden příklad. Po nástupu do pozice hejtmana jsem nechal udělat zevrubnou analýzu nákladů na veřejnou dopravu. Výsledkem jsem byl doslova šokován. Protože analýza prokázala, že dopravce nám neoprávněně a dlouhodobě fakturoval nadhodnocené náklady. Víte, někdy mám pocit, že pro mnohé politiky jsou peníze daňových poplatníků jen virtuální a nedůležité. Navíc jsme analyzovali pouze období tří let z důvodu promlčitelnosti. Ve skutečnosti k tomuto okrádání kraje docházelo dlouhodobě.


Jak přesně probíhaly vámi popisované fakturace nadhodnocených nákladů?
Jednoduše řečeno, dopravce využíval transferové ceny (pozn. red.: dodavatel překupuje dodávané zboží přes několik svých vlastních firem a tím nadhodnocuje cenu pro finálního odběratele) a nesprávně vykazoval hodnotu autobusů. Celá léta Plzeňský kraj platil za naftu více, než lidé platili při čerpání pohonných hmot do svých soukromých vozů. A nikoho to netrápilo. Nám stačilo velice krátké období, abychom systém transferových cen pochopili a zastavili ho. Ušetřili jsme tím 250 milionů korun, dodavatel je musel kraji vrátit. A nyní nás kritizují ti, kteří se nechali léta okrádat a nic nevysoutěžili. Bude tedy už jen na voličích, jestli si do kraje zvolí ty, kteří chtějí něco dělat, nebo ty, kteří tady chtějí spíš zatuchlý mafiánský "Klondajk", kde na veřejných penězích jsou přisáté nějaké pseudo-podnikatelské pijavice.


Jaké soutěže jste ve veřejné dopravě dotáhli do zdárného konce?
Úspěšně se podařilo dokončit otevřené tendry za 14 miliard korun. Na jejich základě do kraje přišlo nebo přijde 315 nových autobusů a 24 nových vlaků. Nechtěli jsme v žádném případě jít cestou, kterou šli naši předchůdci, tedy přímým zadáním. Vše jsme poctivě soutěžili, abychom dosáhli té nejlepší ceny.


Nový dopravce, společnost Arriva, byl ale na začátku provozu kritizován kvůli tomu, že nevyjely některé spoje a řidiči měli problémy s orientací. Kde došlo k chybě?

Ano, Arriva na začátku pochybila. Za to zaplatí pokutu, ale hlavní je, že nyní sjednala nápravu a všechny spoje již jezdí. Někdo, kdo celé čtyři roky neudělal vůbec nic, si na tom teď dělá politické body. Chápu, že každá výluka je pro lidi nepříjemná a já se jim za to omlouvám, ale na druhé straně se jednalo o revoluční změnu v dopravě, která není jednoduchá. Samozřejmě platí heslo, že kdo nic nedělá, také nic nezkazí. Celá léta s dopravou nikdo na kraji nic nedělal, to znamenalo čtrnáct let staré autobusy, neintegrovaný systém. Za zastaralou službu jsme platili předražené ceny. Teď, když se objevilo jedno zaškobrtnutí, vylézají politické zombie, které za sebou nic nemají a jediné jejich téma je kritizovat ty, co se se zanedbaným stavem nesmířili.


Z programu je jasné, že vaší hlavní prioritou je ochrana přírody. Proč?
Podívejte, jestli teď něco nezačneme intenzivně dělat, je jasné, že se naše krajina promění k horšímu už pro naše děti. A nás všechny může v některých oblastech postihnout kritický nedostatek vody. Opravdu se nechci dožít okamžiku, kdy vodu budeme do vesnic dovážet cisternami.


Co tedy chcete na kraji v této oblasti přesně prosadit?
Teď musíme co nejrychleji propojit vodárenské systémy tak, aby voda z Nýrské přehrady mohla být distribuována například občanům Plzně.


To ale řeší pouze důsledky?
Přesně, důležitější je náprava příčin. Chceme proto iniciovat "Dohodu s přírodou a krajinou". V podstatě zajistíme zevrubnou analýzu současného stavu naší krajiny a připravíme opatření, která nám pomohou s dopady sucha a nedostatkem vody. Tato opatření by měla spočívat především v úpravě krajiny, například postupném navracení říčních toků do historických koryt a odstranění betonových či kamenných břehů v místech, kde toky mohou vytvořit přirozené nivy s obrovskou vodní zásobárnou. Tu největší cisternu v zemi můžeme mít ze zemědělské půdy, nepotřebujeme stavět další betonové a finančně nákladné přehrady. Jednoduše řečeno, náš kraj zmapujeme a stanovíme, jak do budoucna zabránit úbytku půdy, lesa nebo vody.


A vy byste se této problematice chtěl věnovat osobně? Nebo to necháte na vašich expertech?
Proboha, vždycky experti. Ale jako politik se životnímu prostředí chci věnovat, beru to opravdu za jedno z nejpalčivějších témat, které musíme začít systémově řešit. Troufám si tvrdit, že tah na branku jsme už prokázali v jiných oblastech. Mimochodem, teď s manželkou obnovujeme jeden mokřad v našem bydlišti. Bereme to jako malý soukromý příspěvek naší krajině.


Prošli jsme největší pandemií novodobé historie. To byla samozřejmě zatěžkávací zkouška především pro krajské nemocnice. Jak z toho podle vašeho názoru vyšly?
Byli jsme nejvíce postiženým krajem a situaci jsme zvládli bez jakékoli mimořádné události. Obrovskou zásluhu na tom mají zdravotníci krajských nemocnic. V době krize jsme zasedali prakticky každý den a oni mi byli obrovskou oporou. Jedny z prvních odběrových míst v zemi vznikaly právě v našich nemocnicích.


Jak bychom se měli chránit před případnou druhou vlnou?
Ochranné pomůcky a zase pomůcky. Stát je na jaře neměl a zaplatil za to obrovskou daň. V případě další vlny musíme zásobit instituce, kde je výskyt starších nebo nemocných lidí, abychom je ochránili, to se týká zejména nemocnic a domovů seniorů. Dále musíme přijmout režimová opatření, která už ale nebudou tak bolestná. Zejména bych vůbec neomezoval provoz podniků národního hospodářství, které rovněž musí být vybaveny ochrannými pomůckami tak, aby nemusely své provozy přerušit.


Co je největší problém krajského zdravotnictví?
Podfinancovanost a nedostatek zdravotníků. Stát se chová k jiným než státním nemocnicím macešsky. Doufám, že teď po koronavirové krizi se stát poučil, a zjistil, jak potřebné jsou krajské nemocnice při takových mimořádných situacích. Bohužel chybí celostátní strategie rozvoje zdravotnictví. O spravedlivém systému plateb za lékařské výkony se nám může jenom zdát. Stejný výkon v krajské nemocnici je za 60, ve státní za 100. Spolupráce při výchově nových lékařů a sester je mizivá, spíše je to konkurenční boj, často ovlivněný tím, jakou politickou stranu ministr, hejtman či starosta reprezentují.

Zahájili jste také dostavbu obchvatu Plzně. Je to stavba, o které se hovoří od roku 1995. Jak se vám to povedlo?

Z toho mám obrovskou radost. Po desetiletích mudrování dokončíme celý obchvat do roku 2023. Nic jsme nepodcenili. Projekt jsme přebírali zpožděný a v problémech, ale podařilo se. Náměstek pro dopravu, Pavel Čížek, dokonce dokázal získat na tento projekt na dotacích o 300 milionů korun víc. To byl úžasný počin, který opět ušetří nám všem peníze například na nemocnice nebo silnice.


Plzeňský kraj je známý tím, že hodně podporuje technické vzdělání. Vyplácí se to?
Jsem přesvědčený, že ano. Nechceme žádnou regulaci, ale jde nám o to, abychom přirozeně přitáhli studenty k technickým a přírodovědným oborům, popřípadě k poctivému řemeslu. A to se nám docela daří. Ve srovnání s ostatními kraji, kde je znatelný pokles studentů v technických oborech, nám se daří počty minimálně udržovat na stejné výši.


Rozšíření cyklostezek v kraji bylo jednou z vašich priorit v minulých volbách. Co se vám v této oblasti povedlo?
Než jsem přišel na kraj, tak v Plzeňském kraji neexistovala žádná systematická podpora výstavby cyklostezek. To jsem považoval za obrovskou chybu. Trochu nám v tom, oproti jiným krajům, ujel vlak, ale podařilo se nám to změnit. Za poslední čtyři roky šlo na výstavbu cyklostezek každoročně 30 milionů korun. A nejen to. Podpořili jsme i speciální trasy pro horská kola a vypracovali celkovou koncepci rozvoje cyklostezek pro další období.